,,Tady jsou miminka?'' Sebiho ručička opatrně přistála na mém odhaleném bříšku. Po příchodu ze školky jsme si udělali horké kakao s hromadou marshmallownů a spokojeně polehávali v posteli. Rozhodl jsem se, že teď budu zase dobrý táta. Do teď jsem na svého syna kašlal. A to vše jen kvůli Markovi. 

,,Ano,'' kývl jsem. 

,,A jak to, že se ti tam vejdou? Miminka jsou přeci velká!'' Zmateně na mě zamrkal. 

,,Víš, jsou ještě moc maličká, Sebi,'' políbím ho na nosánek. 

,,Stejně maličcí jako fazolka. Za osm měsíců ale budou velicí. Stejně jako moje bříško,'' vysvětlím mu. 

,,Tatínku? A Mark o tom ví? Že čekáš miminka?'' 

,,Neví,'' zakroutím hlavou. 

,,S Markem se teď nebudeme vídat, miláčku. Musel odjet.'' 

,,Teď budeme spolu a s miminky?'' Radostně povyskočil, pokládajíc si v další minutě hlavičku na moje rameno. 

,,Jen my čtyři. Nikdo jiný,'' kývnu. ,,Teď si ale sníme ty marshmallownky!'' Po misce růžových dobrůtek jsem se okamžitě natáhl a položil si ji na bříško. 

,,Ale táto! To nemůžeš! Tam jsou miminka! Bude je to tlačit,'' misku si okamžitě položil na své bříško. 

,,Dobře,'' zasmál jsem se. 

,,Moc tě miluju, broučku. Víš to že?'' Černé vlásky jsem mu zastrčil za ouško. Za maličké, jemně odstáté ouško. Stejně tak jako JaeBum. 

,,Vím, tatínku! Taky tě miluju! A budu tě bránit! Tebe i miminka!''