,,Joo!'' Namísto Markovi odpovědi se k mým uším doneslo Sebiho radostné vypísknutí a následné tleskání, které mě utvrdilo v tom, že by můj milovaný synáček s Markem rád šel. 

,,Jsi tvrdohlavý, víš o tom?'' Po malé chvilce se ozvalo Markův smích. Smích který mě dostal do kolen. Smál se... opravdu krásně. A já v tuhle chvíli dokázal myslet konečně i na jiného muže, než je můj JaeBumie. Tím nechci říct, že JaeBuma nemiluji. Budu ho milovat na vždy, jen... Mark byl opravdu krásný. Až moc a mé srdce to pomalu přestávalo zvládat. 

,,Vím,'' pokýval jsem hlavou. 

,,Zveš mé pozvání?'' Chtěl jsem se ujistit. 

,,Pokud je to rande, pak ano...'' 

- - - 

Dílky čím dál tím kratší ...