III. Slib mi

,,Co ti říkala?" Zastavil mě na dlouhé chodbě Erik hned potom co jsem domluvila s tou mladou služebnou.


,,Jen jsem se ji ptala co používá na vlasy" usmála jsem se na něj.


,,Je to služebná, Caitlin. Ona nepoužívá nic na vlasy" řekl hnusným tónem a k tomu se ještě zasmál.


,,To, že slouží vaší rodině znamená, že nemá žádnou vlasovou kosmetiku? Že je to nějaký podprůměrný člověk? Je to nádherná holka a není o nic horší než zbytek společnosti" naštvaně jsem odešla k němu do pokoje.


Sedla jsem si na jeho postel a čekala až přijde, protože jsem u něj doma a nevyhnu se tomu.


,,Proč si na mě takhle protivná? Myslíš, že si myslím, že je nějaká podprůměrná? Přestaň být vztahovačná" prasknul na mě tyhle slova.


,,Vztahovačná? Já jsem se rozčílila z toho co ty si řekl" vrátila jsem mu zpátky.


,,Proč ze mě pořád děláš někoho kdo si o sobě myslí, že je něco víc? Já to ani takhle nemyslel" dal si hlavu do dlaní.


,,A jak si to myslel?"


,,To je jedno" oddychl.


Přikývla jsem a vstala z postele.


,,Mohl bys mě odvést domu? Nemám tady žádný věci a asi s tebou teď nechci být."


,,Půjčil bych ti košili na spaní a věci na odlíčení tu máš, ale pokud semnou nechceš být, tak tě odvezu" hodil na mě nevědomky psí oči.


Nesnáším tenhle pohled, protože vždycky mu podlehnu.


Sedla jsem si zpátky na postel ,,tak už mi nějakou tu košili dej, tohle už mě štve" ukázala jsem na šaty, který už mám na sobě dlouhou dobu.


Jeho úsměv mi dokázal, že má radost, že jsem nakonec zůstala.


Ze skříně vzal čistou bílou košili a dal mi ji na stehna.


Hned potom mi vlepil pusu.


,,Jdu se odlíčit" odtáhla jsem se od něj.


**
Když jsem přišla z koupelny konečně umytá, voňavá a odlíčená, čekal na mě v posteli.


Usmíval se od ucha k uchu, když mě viděl v jeho nejhezčí košili.


,,Co se tak usmíváš?" Nadzvedla jsem svoje levé obočí.


,,Na tebe se usmívám."


Zakývala jsem hlavou a skočila za nim do postele.


Roztáhla jsem jeho ruce do stran a zaplula do jeho objetí, který uzavřel tím, že je obmotal kolem mého těla.


Položila jsem si hlavu na místo jeho srdce a poslouchala jeho tlukot.


On mě mlčky hladil opatrně po vlasech a koukal na strop.


,,Nevadí ti ten výlet s našima?" Přerušil naši roztomilou chvíli.


Podívala jsem se na něj ,,mohl si mi jen říct, že se mě plánují na to zeptat."


,,Zapomněl jsem."


Přikývla jsem. To teda zapomněl.


,,Spíš budu doufat, že mi dají ten den volna, jinak pojedu na moře možná tak v nějakým dokumentu v televizi" řekla jsem tak, aby to trochu vyznělo jako, že se mi nikam s nimi nechce.


Proč nemůžu jet jednou jen tak jenom s nim?


,,Kdyžtak to zařídím" znovu mě pohladil po hlavě.


Opustila jsem jeho objetí.


Podívala jsem se na něj se zvednutým obočím.


,,Jak to myslíš?" věděla jsem moc dobře jak to myslí, ale chtěla jsem se ujistit.


Neřekl mi nic, protože mu došlo, že se zase naštvu.


,,Já už nevím jak jinak ti to už mám vysvětlit, Eriku, to je furt dokola" sedla jsem si na kraj postele.


,,Co?" dělal nechapavýho.


,,Ještě ze mě děláš blbce" zakývala jsem nevěřícně hlavou.


,,Tobě, ale furt něco vadí" z lehu se posadil.


,,Mě nevadí nic jinýho, jen ty tvoje posraný prachy. Vždyt ti to uplně zatemnilo mozek, dřív si tohle nedělal a taky jestli ses všiml, tak jsem se s tebou dřív neustále nehádala" křičela jsem po něm mezitím co jsem kráčela sem a tam po pokoji.


Chvíli mlčel, protože přemýšlel co mi na to řekne. Než, ale stačil něco říct, Kitty měla hlavu v našich dveřích.


,,Je všechno v pořádku? Slyšela jsem nějaký křik" řekla starostlivě jak kdyby nevěděla kdo křičel.


,,Nevím, zeptejte se Erika" mrkla jsem na něj a čekala co z něj vypadne s rukama skříženýma na prsou.


,,Nic se neděje, jdi spát" řekl v uplným klidu.


Ona přikývla a odešla.


Erik ke mně mlčky přešel a objal mě.


,,Miluju tě" šeptl mi na rtech ,,tak mi promin, že jsem takovej debil."


Bez jakékoliv odpovědi jsem naše rty slepila a doufala, že mu to bude znít jako "taky tě miluju".


,,Slib mi jen, že nikdy už nebudeš nikoho urážet jen proto, že slouží tvým rodičům. A že nikdy nebudeš jako tvý rodiče" odtáhla jsem se od něj.


Dal mi pusu na čelo ,,slibuju!"


**


,,Tak zítra" chytl mě drsně za pravý bok a opřel mě o dveře auta.


,,Budu se těšit" otřela jsem se svým spodním rtem o jeho horní.


Zasténal. A já se spokojeně usmála.


Více jsem se k němu natiskla a nadzvedla zadek, který jsem zachytila o auto, abych se mohla svým rozkrokem třít o ten jeho.


,,Nedělej to" zašeptal mi vzrušeně na rtech.


,,Nelíbí se ti to snad?" Nadzvedla jsem obočí a svoji studenou ruku strčila pod jeho triko.


,,Líbilo by se mi to víc, kdybych tě potom mohl..." znovu vydechl, protože rukou, kterou jsem mu hladila břicho jsem sklouzla do kalhot.


Nebudu lhát, že bych se cítila bezpečněji, kdybychom byli někde vevnitř, ale snad nemám tak zvědavé sousedy.


,,Caitlin" přiblížil se k mým rtům.


,,Copak?" spojila jsem je.


,,Už musím,," nedořekl to.


,,Jet? Ale to je škoda, zrovna jsem tě chtěla na chvíli pozvat k sobě" podívala jsem se mu do očí.


Beze slov vyndal klíče z kapsy a zamkl auto.


,,To mám brát jako souhlas?" zasmála jsem se.


,,To si piš" chytl mě za trup a odnesl mě na ramenou dovnitř.


,,Kde máš klíče?" zeptal se.


,,Tak mě polož, já je vyndám" nejen, že jsem chtěla dolu kvůli klíčům, ale hlavně z toho důvodu, že jsem na sobě měla šaty ze včera a bála jsem se, že je mi vidět celé pozadí.


,,Kde máš klíče?" Obešel moje slova.


,,V kabelce" sundal mi ji z ramen a vyndal z ní klíče.


Opatrně odemkl dveře od mého bytu.


Klíče odhodil v chodbě na zem a vyzul si boty. Moje podpatky mi taky sundal a opatrně je položil na botník kde mají svoje místo. Vedle nich položil i moji kabelku.


Dál už mu v cestě nic nebránilo a proto si to namířil rovnou do ložnice.


Tam za námi zavřel dveře a položil mě z ramene dolu.


Přilepila jsem se na něj o mnoho víc než venku a koukala mu do jeho ledových očí.


Nadzvedl obočí, nemá rád, když ho pozoruju.


Zasmála jsem se nad tím a hodila ho na postel.


Ani z dálky bych nepřehlédla jak je jeho spodek v pozoru.


Sedla jsem si na něj obkročmo rozkrokem na rozkrok a pomalu se o něj otírala tak jako venku.


Mezitím jsem mu sundala mikinu s trikem a rozepla zip u kalhot.


Lehla jsem si na něj jen, abych si mohla sundat kalhotky a pak si znovu sedla a dál ho provokovala.


Chytl mě za boky, aby mě zastavil, ale já pokračovala.


,,Jestli budeš pokračovat tak se takhle udělám" zakňučel.


Zasmála jsem se a konečně ho nechala ať si sundá zbytek věcí mezitím co já si sundala šaty.


Jediný štěstí bylo, že se pod tímhle podprsenka nosit nedá, takže jsem to více nezdržovala.


Erik se na mě usmál a položil mě pod sebe.


Opatrně do mě zajel, vzal moje ruce které mi dal za hlavu a držel je, abych se minimálně hýbala.


Nalepil se na mé rty a vzájemně jsme si na ně oddychovali.


Celou dobu jsem koukala na jeho ostrou čelist a užívala si pohled na něj jak si to užívá.


Jazykem si naslinil prst a jezdil ním po mým citlivým místě.


,,Líbí se ti to?" Usmál se na mě jeho typickým úšklebkem, který dělá, když se směje.


Přikývla jsem s hlasitým výdechem.


**


,,Teď už fakt musím jet" řekl asi po hodině co jsme si to rozdali na posteli na který pořád ležíme.


,,Dobře" zasmála jsem se a vstala z postele.


,,Skočím se vyčurat" zabila  jsem čas mezitím co se oblékal.


A když jsem se vrátila, už byl připraveny odejít.


,,Zítra jdu do dvanácti do práce a pak pojedu vyzvednout tvoji mamku. Akorát jenom nevím jestli si mám potom vzít toho Jeepa od vás a nebo to semnou těch patnáct minut vydržíte v tom mým autě" potřebovala jsem se s nim domluvit než odejde.


Zasmál se. Hádám, že nad tím jak už jsem si zvykla na jejich systém.


Vždy přijedu k jejich domu svým autem, tam si vezmu klíče od Jeepa a potom jedeme společně s Kitty na zápas z kterého se vracíme společně v tom velkým autě.
José už je vždy s klukama na místě kam je odveze nějaký Josého řidič.


,,Máma už bude mít určitě připraveny klíč" řekl mi přímo do obličeje.


Přikývla jsem.


,,Miluju tě" šeptla jsem mu do ucha a dala mu pusu.


,,Taky tě miluju" odpověděl mi ,,tak pa".


,,Pa"  Pomalu jsem pozorovala jak se ztrácí za rohem chodby.

Comment